Romantika revoluce

„Johanko buď statečná!“ Ta věta se mi neustále vrací – ready-made na každý den – mezi novinovými titulky akce v obchoďácích. Jak proměnit slova v obrazy?  … a má to nějaký význam?

„Johanko buď statečná!“ Dění předchází významu a z dějě něco vyplyne. Nutno proměnit slova v akce. Za oknem se na světle šedé zimní obloze rýsuje síť bezlistých větví. Stále měním své pohledy.

„Johanko buď statečná.“ Dokola popisuji ten obraz. Dlouhé zvlněné vlasy lemují její tvář, v pravici drží meč – síla v slabosti se naplňuje – v levici korouhev. Byl na ní anděl a nápis zněl – Ježíš, Maria.

Znovu se dívám na ten obraz … naprosté odevzdání … v mračnech prachu dusot kopyt, zvony vyzvánějí, úmorné slunce, utichl zpěv ptáků. Obraz zakletý do slov. Dokola zpřesňovat výrazy.

„Johanko buď statečná! Johanko nenech se zavřít do kauflandu!!! jako Jeníček s Mařenkou.“ Jeníček zaroste špekem a Mařenka – ta stará kurva – dobře poslouží. Říkají, že neexistuje alternativa. Pro dobro našich dětí přeci. Anti anti anti  … boj jako východisko … bez vědomí, bez vítězství … „ach moje žena hraje ve volné čase golf.“ Boj jako odchylka od formule splývání. Třeštění. Další prasečí hlava se kutálí.

„Johanko buď statečná!“ Spoléhají na strach. Charismatici ekonomické výkonosti generují nové šumy. Pamela z Dallasu nestárne. Mladík se opil, na ulici kopal do popelnic a skočil i na zaparkované auto. Nakonec strávil noc na záchytce. Ospravedlňuje se mládím. Marxismus je naše zbraň … ale ty jsi viděla dvě světice v zářivém rouchu ozdobené korunami a slyšela hlasy a vdechovala jejich vůni. Překročila jsi hranici … Nazvali Tě odpadlicí a rozkolnicí.