Dobrý muž – Elias Canetti

Nun sag, wie hast du's mit der Religion?
Du bist ein herzlich guter Mann,
Allein ich glaub', du hältst nicht viel davon.
(Johann Wolfgang Goethe, Faust)

Dobrý muž se mě zeptal na cestu. Nesmím vám to říct, odpověďel jsem. Změřil mě laskavým pohledem a byl oslněn. Neřekl nic, spokojil se s odpovědí. Plný pochybnosti šel dál a podle chůze se dalo usoudit, že se už nikoho na nic ptát nebude. Smutně jsem se za ním ohlédl. Měl jsem mu říct pravdu? Věděl jsem, že zemře. Smrt na něj čeká na každé cestě, kterou bych mu ukázal Smrt. Kdyby věděl, mohl zůstat stát na místě. Zůstat stát na místě a záchránit se.

„Stůj,“ zavolal jsem za ním. Slyšel mě, ale protože jsem mu nepomohl, neodvážil se zastavit a šel dál. „Stůj,“ zavolal jsem hlasitěji, on zrychlil. Pak jsem jěště zakřičel. Vina mě mučila a on se rozběhl.

in Canetti E.(1999): Nachtäge aus Hampstead. 145. Fischer, Frankfurt am Main