Středa 7. září 2016

pokusím se trochu navázat na „zpracování“ svých královéhradeckých zápisníků, jak jsem zde už o tom dvakrát nedávno psal, knížku, kterou jsem tehdy pročítal, jsem dostal darem z nakladatelství Triáda, objemný svazek Claudelových rozhlasových hovorů se spisovatelem alžírského původu Jeanem Amrouchem, jak je s ním vedl v letech 1950 až 1951, kniha rozsáhlá, přitom nijak rozvleklá, na mnoha místech docházím ke zjištěním, která jsou pro mne – pokud jde o Claudela – nová a celkově ty rozhovory na mě působí sympatičtěji, než bych byl čekal (až po tu kompletně vyhořelou knihovnu kdysi v Japonsku, i já jsem v životě o spoustu knih přišel, ale ještě jsem nevyhořel, to jádro, to skutečně potřebné mi vždycky zůstalo), hned v úvodu je citace z dopisu Jacquesovi Madaulovi: „Víte, že po sobě nikdy nic znovu nečtu, leda kvůli tiskaři, když nevyhnutelně musím“, jsem na tom stejně, a Claudel pokračuje: „Mohu říct, že co si pamatuju od raného dětství, nikdy jsem nepřestal psát nebo skládat. Vzpomínám si na jakési básně, které jsem psal, když mi mohlo být tak pět nebo šest let. … Smím-li dát rodičům jednu radu –, že když děti říkají, že je to či ono nebaví, je dobré je neposlouchat, často je takový nezájem jen zástěrkou lenosti. … Universitní výchova má jednu obrovskou mezeru, poskytuje jenom vzdělání; ale vůbec se nevěnuje výchově, a přitom je to hlavní úkol.“ na „filosofii“ se Paul Claudel potkal s podivuhodným autorem Marcelem Schwobem, také na starého Renana narazil a nijak ho ani zde nešetří, „Renan, ten šiřitel jedu a všechno, co z toho plyne,“ napsal již dříve po návštěvě jedné Renanovy přednášky, Amrouche chce vyzvědět víc, zda se něco v názoru P. C. náhodou nezměnilo, na což básník s jistotou odpovídá, že rozhodně nic, naopak doplňuje, „… pořád si to myslím, dokonce bych řekl, že čím dál tím víc.“ jde samozřejmě o velmi vlivnou Renanovu knihu Život Ježíšův, kdysi když staroříšský Josef Florian seděl v dačickém vězení, už přesně si nepamatuju, co bylo jádrem tohoto policejního opatření, rozjímal prý upřímně nad tím, proč se tam dostal, zpytoval svědomí, bádal nejrůznějšími směry, až nakonec došel k jednoznačnému závěru, že je to proto, že kdysi četl Renanův Život Ježíšův! jsem na tom lépe, tuto knížku jsem si již velmi dávno, může tomu být už čtyřicet let, pořídil, zařadil do knihovny, jenom nahlédl, jak vypadá tato relikvie na pohled, ale nikdy jsem tuto knížku nečetl (ač zavřen jsem byl taky, i když většinou jen do vojenských kriminálů, ty další byly jen tak zvaným „zadržením“), o této věci Claudel píše: „… Způsobila to vlastně – to, že jsme se úplně odvrátili od náboženství – má sestra… Camille. Přišel jí do ruky Život Ježíšův, a tím jsem měl celou otázku za naprosto vyřízenou.“ … tehdy pro něho náboženství znamenalo smích, naivitu, věci se však brzy – především vlivem Rimbaudovým, jak o tom bude dál řeč – velmi změnily, – budu v tomto claudelovském psaní ještě pokračovat, teď bych si jen dovolil vložit drobnou ukázku z jednoho Claudelova textu právě o víře, o níž jsem zde nedávno několikrát psal, o tom tématu tak těžkém, tak nerozhodnutelném, tak živém a někdy i tísnivém: „… Kdyby však přece chtěl člověk zkoumat rozumem, prostým předsudků, věci tak, jak jsou, ihned by přišel na tuto první samozřejmost: že je nekonečně snadnější nevěřiti než věřiti. Svět viditelný na nás dotírá se všech stran; je snadné nevidět nic mimo něj. Mocné pudy nás ovládají; není nic pohodlnějšího, než jim hovět. Katolík naproti tomu žije ve světě a ve skutečnosti, kde je nucen se stále přemáhat. Musí se stůj co stůj snažit podřídit to, co je v jeho přirozenosti horšího, tomu, co je lepšího; žije podle zásad, což je už definice života rozumového. Tyto zásady nejsou určeny jeho rozmarem, což by je zbavilo opravdovosti a ráznosti, ale samým Bohem, o němž není nijak zpozdilé se domnívat, že jsa Stvořitelem, je zároveň Zákonodárcem a že když nám dal tento veliký dar bytí, může nám dáti ještě větší, totiž život, ve kterém je náš smysl dokonale určen.“ Na Hlubinu, XX –

Brno, jedno ze zařízení Fakultní nemocnice u Sv. Anny, 7. 9. 2016, 09:42