Sobota 23. července 2016

„Létat tak často, jak se vám zachce. To brzy nabídne i v Evropě kalifornská aerolinka,“ čtu v titulcích dnešních novin, kam? a proč? nechápu tu mánii létat po světě od ničeho k ničemu, tahat své mindráky a špatné svědomí po planetě, nikdo mi ještě nevysvětlil, proč vůbec může docházet k tak (de)gradujícímu huntování světa a jeho „prostředí“ – a z jakých důvodů? (kromě těch trapně „ekonomických“, aby se ty společnosti prostě uživily), k čemu skutečně potřebnému? obávám se těch skutečně naléhavých důvodů je opravdu málo, většina je nejapných, uboze vymyšlených do životní prázdnoty, jednou mi jeden přítel, doktor přírodních věd, vysvětloval, kolik to všechno stojí energie a jakou devastaci tyto – většinou zbůhdarmé – „lety“ v přírodě působí, jenom proto, aby se lejno něčí přítomnosti mohlo vyhřívat nemyslivě zase v nějakém jiném bodě zeměkoule, jako by to jeho současné umístění nebylo už tak dost velkou katastrofou, nechápu, jsem pobouřen, zhnusen, jednou provždy otráven a rozhodnut už nikdy do létadla nevstoupit, jak by na zemi bylo dobře, kdyby ji neovládali ekonomové bez ducha, omezení na své výpočty a informování o „životní úrovni“, současně pracující na jejím hodnotovém a zcela nevratném úhynu, jak by na světě mohlo být krásně, když by člověk nebyl hnán mnoha rafinovanými způsoby jeden proti druhému, ano, řeklo by se, bez ďábla se to nevysvětlí, současně však – nač mluvit o hrůzách, o hekatombách mrtvých a ztýraných, nač mluvit o pekle, na to si vždycky lidé, jak praví jeden moudrý, „stačili sami“, ano, skončí to naší smrtí, ale ani to není konec, neboť vita mutatur, non tollitur, život nemizí, pouze se mění – vzhůru do nového dne! –

Brno, jedno ze zařízení Fakultní nemocnice u Sv. Anny, 23. 7. 2016, 05:47