Poznámky cestou - Pondělí 25. července 2011

dostal jsem před chvílí po internetu odkaz na fotografie Bořivoje H. z místního Měsíce autorského čtení, překvapilo mě, že téměř všichni autoři na fotografiích (kromě Petra H. a ještě jednoho chlapíka) četli z vydaných knížek, připadá mi to funebrální, jaksi osobně pietní, nepříjemně sebevznešeně to na mě působí, vydaná kniha je přece vydaná kniha, z ní by měl číst čtenář, ne autor, nevím, jistě se najdou oponenti, ale já je zase nařknu z pohádkových tendencí, z hajajovského ukolébávání, autorskými čteními se zabývám mnoho let (ač spíše člověk ne-auditivní), aktivně i pasivně, čímž netvrdím, že bych věděl, „jak na to“, to nejspíš ani nelze, poněvadž jak ručit za věci než stále jen nově, a v každou chvíli a na každém místě jinak, přec jen tak mě to napadlo, protože sám z knih tímto způsobem uvádím „klasiky“, zcela výjimečně pak nepřítomné autory žijící, nebo pak z právě vydaných a k obecenstvu se poprvé obracejících knih čtu, ale být klasikem sám sobě? ty knihy v rukou autorů na mě zapůsobily mrazivě nepatřičně, klonil bych se, jak teď shledávám, spíš k jakési řeči spatra nebo ke čtení z papírů jakýchsi původních, ale z vlastní vydané knihy? odpusťte, ale jeví se mi to jako vlastní pohřební řeč, s kýženým potleskem na konci ovšem – 25. 7., Brno, Alfa Passage, 2:14