Nové zápisy – Úterý 6. prosince 2011

co je vlastně dnes normální? psal jsem onehdy o tom, jak světem vládnou banky a politici, sděloval to onehdy m. j. jeden znalý světový ekonom, který k tomu věštil, že ještě armáda by se mohla přidat a neštěstí by bylo hotové, rozuměj pro ty, kteří pracují, pro ty kteří vytvářejí hodnoty, pro svět nejspíš obecně, neboť ty tři nabubřelé, přefouklé skupiny nevytvářejí nic, žádné hodnoty,
mám zde ale jednu čerstvou zkušenost osobní, s bankou, kam chodím, jen když je to nevyhnutelné, byl jsem tam v pátek, v pondělí a dnes taky, kvůli jediné věci, kvůli ztracenému jednomu výpisu z „běžného účtu“, nejprve (v pátek) prý není Výpis z Rejstříku obecně prospěšných společností, který jsem přinesl, dostatečně aktuální (dva měsíce a jeden týden), dobrá, přinesu jiný, chlapíkovi se ale navíc nelíbí moje adresa (je úřední, tedy bezdomovecká), říká „ta adresa… víte, je podezřelá“, měl jsem na jazyku několik vhodných slov, ale spokojil jsem se s tímto: „A to mě činí méně člověkem?“ odhaduju profesi toho člověka před rokem 1989 a nepotřebuju k tomu ani moc fantazie, takových případů znám víc, dobrá, v pondělí přicházím znovu, s čerstvým Výpisem od soudu, chlapík vše bedlivě zkoumá, nakonec se odhodlá, zjevně nerad, přece jen mi kopii onoho scházející výpisu z účtu vystavit, odchází, za pět minut se vrací a výpis mi dává, ovšem později, když jej předávám účetní, zjišťujeme, že ta kopie je z 31. 3. sice, ale z roku 2010, dobrá, jdu dnes, v úterý, do banky potřetí, chlapík má volno, „případ“ přebírají jiné dvě úřednice, které mi rovnou sdělují, že mi kopii inkriminovaného výpisu nedají, protože nejsem napsán na podpisovém vzoru v bance, ano, nejsem, vím, a věděl to i chlapík, kvůli kterému teď musím se zde obtěžovat potřetí, ale byl nakonec zřejmě rozumnější, protože pochopil, že tu společnost, která je majitelem účtu, opravdu a plnohodnotně zastupuju, nechávám si tedy zavolat nadřízenou těch úřednic, dle které to zpočátku také nejde, upozorňuju, že vyšel loni nový zákon o obecně prospěšných společnostech a dle něho jsem teď jediným statutárním zástupcem-ředitelem společnosti pouze a jenom já, tedy buď ať mi vystaví tu nešťastnou kopii z trapného účtu, nebo ať okamžitě tento účet zruší, nechápou, pak naštěstí telefonát na „ještě vyšší místa“, dlouhé ujišťování, aby bylo správně pochopeno, nakonec tedy, že mi tu kopii dají, což trvá několik vteřin, proč o takových pitomostech píšu? protože si připadám, že žiju v jiném světě, nějakém trapně nevhodném, v nějakém světě, kam vlastně nepatřím, kde kamkoli pohlédnu, vše se komplikuje, uzluje, šmodrchá, a co z toho? proč se mi nedaří takovým věcem vyhnout? odcházím do deště, což mě přece jen trochu uklidňuje – sbohem (bankovní) světe –
6. 12., Brno, Alfa Passage, 16:33