Nové zápisy – Neděle první po Velikonocích 15. dubna 2012

pobíhá kdosi s moravskou vlajkou po náměstí Svobody (dodatečně zjišťuju, že je to akce „Holešovské výzvy“…), připadá mi to jaksi nerozumné, prázdné vlastně, čím mohou cokoli tito hoši zaručit, nějaká hesla snad, ničím nekrytá, ničím negarantovaná, nic životodárně neprovazující, objevil se dnes jeden článek o soudci Šottovi, který snad jako první nastolil trestnost politiků, kteří si ovšem obdobným způsobem počínají už léta, s naprostou samozřejmostí, dokonce s takovou, že jim nakonec toto přesvědčení a nesoudnost řeže větve, na nichž zatím pohodlně seděli, pokládám to za správné, ač hodně revoluční, jako by byl sám, ten soudce Šott sotva překročivší Kristova léta, ta jeho osamocenost mě děsí, ač jistě za vším musí stát mocnější, kteří toto připustili a o jejichž osobních kalkulacích nic nevím, je to přece jen boj o moc, a ten je stále stejný, těmže zákonům staletí a staletí podléhá, jen však abych se vrátil k té moravské vlajce na začátku…, ten článek, na který jsem dnes narazil, končí slovy Niccola Macchiavelliho: „Koupená oddanost nemívá dlouhého trvání, protože na rozdíl od pozemských statků není naším majetkem a v pravý čas s ní nemůžeme libovolně nakládat. Jen oddanost založená na duchovních hodnotách, na nadosobním cíli a přesvědčení je spolehlivá.“ – řekl bych, že ne jen oddanost, ale naprosto všechno, co může mít trvání, nutno klást na váhy duchovních hodnot, ale což když tato společnost něco takového již zcela přestala znát, doživotně opařená konzumními možnostmi a „užíváním si“? nechť si tedy užívají, i ti s tou moravskou vlajkou, ničeho jiného nedosáhnou než smutného klaunství, nanejvýš snad jakéhosi pologroteskního pathosu, – ale to se mi zdá málo, ač s mnohým soucítím a trpím sám a osobně, uvidíme, reagovat je nutno, okamžitě na jakoukoli výzvu, nespravedlnost, lež, falzum, demagogii – nutno reagovat – pak už se může jen projevit vůle někoho, kdo stojí výše, nad těmito žabomyšími vojnami –
15. 4., Brno, Alfa Passage, 17:34