Nové zápisy – Čtvrtek 17. května 2012

na pornografii mi vadí především její samoúčel, smutný a bezvýchodný samoúčel, jistě ty všechny orgány těla Bůh stvořil, ale dal lidu i Dekalog skrze Mojžíše, Desatero přikázání, v nichž je vše pro život člověka a společnosti podstatné, v morálním slova smyslu, marasmus, o němž píšu při vícerých příležitostech, je způsoben právě naprostou ignorancí Dekalogu zdejším lidem, uvržením Božího Desatera kamsi k zatuchlé metafyzické veteši a náboženské zaostalosti, k děsivé škodě na všechny strany, pouštěl jsem si před časem záznam zasedání opravdu elitních představitelů české inteligence v Divadle na provázku, které se odehrálo pod egidou Václava Havla a místních aktivit s názvem „Vize“, máme nějakou vizi? má tento národ, tyto národy, tato společnost nějakou „vizi“? zjistilo se, že nemá, jakž takž rozumně, zdálo se mi, mluvil Jiří Gruša, ostatní byly špekulantské vychytralosti nikam nevedoucí, nikoho neschopny nadchnout, ba vůbec zaujmout (naprosto zoufalý byl projev Václava Bělohradského! to že je nějaký národní mudřec?), zábavný, a vlastně chytrý byl závěr, který učinil sám Václav Havel nějak v tomto smyslu: máme vizi? máme vůbec nějakou vizi? (odpovědí mu bylo mlčení nebo opětovné hašteření, bezradnost, někteří tvrdili, že ji nepotřebujeme, jiní, v důsledném ctění pozitivismu, že je to špatně položená otázka, a podobné rozumy), V. H. tedy skončil takto: „dobrá, shodli jsme se tedy na vizi: že potřebujeme vizi!“, – závěr smutný, ale přece jen mi připadá rozumnější než to předchozí mluvení kolem –
17. 5., Brno, Alfa Passage, 11:52