Neděle 18. září 2016

udělal jsem dnes zvláštní zkušenost-experiment s textem, v polospánku a částečně i mimo jakékoli vědomé formulování, opisoval jsem několik větiček z malého bloku, dost nečitelných, protože psaných téměř potmě, a asi ve dvou třetinách tohoto ještě jakž takž smysluplného psaní, kterému se dalo porozumět, i když stěží se mi ten smysl ze zapsaných slov lovil, ale asi v poslední třetině se mé vědomí zlomilo a od textu a jeho obsahu se někam vzdálilo, někam jinam (po horizontální i vertikální trase), aniž bych o tom věděl a mohl to ihned reflektovat, ale přitom jsem stále ještě psal (plnicí pero a pevný blok maje v rukou) tu poslední třetinu textu, která tam už obsahově ale nebyla, zapsal jsem vše, ač netuším podle čeho, protože obsah byl vypsán kompletně již v těch předešlých dvou třetinách textu, ta poslední už byla o něčem úplně jiném, ale psaná taky už kompletně ze sna, implikujíc jakýsi obsah už ne reálný, nýbrž spíš obsah toho snu, – nad ránem jsem pak první dvě třetiny tohoto nočního textu řádně opsal do počítače, a náhle teprve přede mnou vyvstala ta poslední část, tedy přibližně třetina, která však pojednávala o něčem, co bylo pro mne zcela neznámé, jak ze zkušenosti, tak podle dotyčného reflektovaného snu, kterého jsem si nebyl vůbec vědom, – v bločku bylo napsáno toto naveskrz enigmatické sdělení: „vše na základě intencí těchto společností, které se jich týkají jinak než ve smyslu, že jeden chystá až rafinovanou výhodu, že nejprve se nebrání, a až po té, co se soupeř vyčerpá a vzdává, přistoupí tento k němu a dokončí jeho trýzeň a nesvobodu“ (nejsem si jist, zda ten obsah částečně nevyvěrá z toho mého úvodního referátu o politikovi F., s kteroužto figurou se zde snažím vypořádat a vystihnout onu iracionalitu a uboze nemohoucí ne-argumentaci jeho rozhlasového vystoupení (viz mé včerejší úvodní psaní pro facebookové „noviny“ – Poledník) –

Brno, v jednom ze zařízení Fakultní nemocnice u Sv. Anny, 18. 9. 2016, 00:53