Návraty (zápisy) – Pondělí 19. listopadu 2012

myslím, že při psaní blogových zápisů se nelze v mnohém neopakovat, stále o tomtéž píšeme vlastně, i když vnitřně cítíme snahu přinášet něco nového, o čem jsme ještě řádně nikomu nic nesdělili, pak stojíte na baru s Pepou K. a mluvíte o svém posledním textu, na který on sám skrze sms reagoval veskrze pozitivně, P. potahuje spěšně a labužnicky, po muzikantsku z cigarety a říká: „mám pocit, že jsem to už četl“, je to lichotka? či muzikantsko-poetická únava? trochu jsem se té věty zděsil, nevím vlastně, co s ní počít, a přesto vím, že je pravdivá, svým způsobem, způsobem jedné z pravd, o nichž píše Mickiewicz (odpusťte, z hlavy), „jsou pravdy, které mudřec všechněm lidem praví, jsou pravdy, které lze říci jen několika lidem, a jiné, které lze sdělit jen příteli, a jsou pravdy, které nelze říci nikomu“, byl jsem teď několik dní na cestách, studenti v městě T., můj sešeřelý návrat bránící se smutku nad podzimem, který nádherně uchvacuje kraj, zticha se vkrádá do oken vlaku i domků při cestě, kdo za nimi asi přebývá, se svým vlastním smutkem, se svou vlastní duší opuštěnou, se svými strázněmi a radostmi, z nichž ty dětské už jako by se nikdy nevracely, ač na ně čekáme, cyklicky v kruzích stále užších, nevíme, co dál přijde v životě, jaké nedopalky nám bude kde sbírat, jakých potup ještě zažijeme, ale je zde v městě O. Tajná krčma Ivana a Eli M., cítím se nevypověditelně šťastně, vím, že jsou to chvíle, vteřinky ukrajované, v nichž nutno obstát, ač duše tak zranitelná, píšu vzkazy: Tajná krčma! galerie! v jedné z přívozských uliček, kterých se ještě nechopili prospektorní gangsteři, bludní bourači obcházející Evropou jako strašidlo komunismu, strašidlo všech strašlivých -ismů, všech zvrácených ideologií bez krásy, bez pravdy, ale zde obchod s „roletami s kroužkem“ ze starých časů, přál bych si ještě někde najít tu dřevěnou tyč s kovovým háčkem na konci, kterou se rolety stahovaly, – též stahuji svou brněnskou roletu a v myšlenkách na Ostravu se uchyluji „do soukromí“, ještě v usínajících mžitcích vidění spatřuji tvář malíře s duhovými štětinkami na hlavě, krásné tváře přátel, stahuju roletu, stahuju svou osobní roletu, již jsem ji stáhl –
19. 11. 2012, Brno, Alfa Passage, 21:15