Amnesty for Garlic -- Luboš Vlach

Amnesty for Garlic

aneb kříšení omdlelých

Maxima Meluziny na/-vrch rehabilitace česneku

Česnek se těší neutuchající popularitě, byť i nadále ho provází množství zatuchlých předsudků, fám, manipulativní propagandy a nekontrolovaného afektu… Obsedantně je tak nastolována otázka jeho stravitelnosti a mravní přijatelnosti. Rá/-doby krasoduchy různého kalibru je klasifikován jako podvratný a  nedůstojný vyššího ducha, nepřijatelný pro žaludek, nevhodný pro obraz, neúnosný pro poezii… ba hůře, je vykázán za humna ekumeny  ---  smrtelně vážně klasifikován jako nestravitelný --- a kdyby jen to, je účelově politizován,  viz nacistické Německo --- smrt židozednářskému smradu! --- viz H.  Miller: Identity takeout, 2006 --- "němečtí nacisté dogmatičtí nosili na vnitřní klopě svých kožáren odznak se škrtlým česnekem a stačila řečníkova letmá zmínka o česneku, aby se zfanatizovaný dav otřásl odporem a záští vůči tomuto smradu, který byl projikován do tzv. veřejného nepřítele...“

Hyenizmus hygienický smrdí vždycky; pokud je měřítkem kulturní vyspělosti státu spotřeba (prodej) ústních vod, voňavek a deodorantů, pak je hygienik policejním aparátčíkem a hnilobný proces ve státu Dánském již nelze nevnímat; což vede až k hygienickým opatřením Transportu do ráje… „smradlavý žid číslo to a to se hlásí do >sprchy <…“ (z toho by se jeden, nejen Lustig, zvencl; nastojte --- česnek je vždy drcen; jak těmi kdo ho milují, tak těmi kdo na něj sočí; neuvěřitelné se stává skutkem… a přece se točí… oči- klade mezi logy, česnek je obávaný dokonce i mezi otolaryngology... Mrkni na to středním uchem;

Občas při otoskopickém vyšetření narazíme na celý stroužek v dobré víře aplikovaný do zvukoještěvodu. Obtížnost odstranění ušní patologie je srovnatelná s obtížností odstraňování česneku.

prim. MUDr. Michal Jurovčík; Klinika ušní, nosní a krční, 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Zvukoještěvod! Jaká poetičnost kamkoli česnek vstoupí. Hoď ho do stoupy, i tam ji najde, než ucho si utrhne: Jenže on je česnekový a ona česnek nerada a --- oheň na střeše… Sudička mu podstrčila bulvu za jajnchutné litery...

Vhodnou volbou tedy bude pořídit si špunty do uší a kombinovat je s plaveckou čepičkou??? A nebo si mám do ucha nacpat radši česnek, nalít žraločí chcanky nebo slivovici?

Nacpi si tam cecek! /my ‘raison d’être’, baby/

Struky nad Brnem…

aneb... jaká to byla událost, když Nezval pozval do poezie slovo česnek

Tak moment... Zdá se, že atmosféra poněkud houstne ---  pokud se však ptáme co je zde ve skutečnosti nastolováno (s přihlédnutím k faktu, že stůl je mutací oltáře), stává se zřejmým, že je zde nastolována otázka Jak chutná moc? Odpověď, řečeno jednoduše, je složitá. Moc!

a přece
česnek voní,
není jako oni,
kteří klíči zvoní,
letos jako vloni,
kteří vola/jí ---
nejsme jako oni...

nutno si však zvolit
přece pře tu není
nebuďte voli
žvýkejte česnekové
stvoly

česnek voní

in Luboš Vlach, Um pakultury č.9

Vo co go? No, že zmýlená tu platí. Evidentně Nezval česnek nezval --- to česnek pozval do poezie Nezvala… ale Nezval ho znal, neboť ho nazval krásně voňavým, byť štiplavě (viz Nezvalův převod Rimbaudovy básně V zelené hospůdce); tato Rimbaudova báseň je považována za školu moderní poetiky --- (Robert Graves  např. organizuje seminář tvůrčího převaděčství, kde tato Brčálová knajpa o páté je výukovým textem literárních pašeráků) --- mnozí dodnes dostávají z česneku tiky v důsledku pověrečného mínění, že česnek smrdí (smrtí!), avšak houbelec, neboť vůně je to libá a pokud ta tě líbá, nenastává chyba. Česnek totiž voní! Čestný česnekový...

Kdo je host a kdo hostitel? Kdo koho zve kam? Jsou snad národní mýty typu Edda či Beowolf nepoezií? Česnek zde totiž dávno primase již hrál, zatímco Nezval byl kdesi ještě na houbách hrozně dlouho… když česnek krále králů na hoře keř plál...

Česnek Uhde Nezval
Vítězslav Nezval, jinak velký ctitel moravského básníka a autor Smuteční hrany za Otokara Březinu, otištěné v Básních noci, prý někde poznamenal, že za jediný snad nedostatek poezie velkého kosmického vizionáře pokládá to, že se v ní nemůže vyskytnout slovo česnek. Marně jsem dosud pátral, odkud tato Nezvalova poznámka pochází, a nevylučuji, že byla pronesena pouze ústně a v soukromí a že ji šířil a rozšířil někdo z těch, kdo ji zaslechli, ale v době otcovských lekcí z poezie mi připadala výstižná a nadlouho mi skýtala sugestivní záminku k tomu, abych se k Březinovi nevracel.

in Milan Uhde Revue Politika 5/2003

šířit rozšiřovat sířit… přece nejme upíři?!

Antikrist nemá šanci, i kdyby si píchal česnek.

Proto nabízíme a budeme nabízet tak potřebnou literaturu k poučení a pochopení.

no ja ... někdo to dělat musí --- svini však ... vše se sviní ...

Česnek a informel
...organizace hudebních struktur se rozšiřuje o zvuky, které dosud nenacházely v hudbě uplatnění. Nezval ještě obdivoval Rimbauda, že vnesl do poezie tak obyčejné a všední slovo jako česnek... Pro mne bylo zvlášť inspirativní rozšíření rejstříku řekněme materiálního... vědomě jsem do svých textů zavlekl jakési slovní harampádí, řeč naprosto antilyrickou...

in Stanislav Dvorský, Souvislosti 4/2005

Jenže on ho tam nevnesl, ta vůně ho poponesla k Parnasu, česnek voní krásně… verši jak euforie, tak fobie... ... ... ...

Na Holubově poezii si zvlášť dobře můžeme uvědomit, jak daleko jsme se dostali od dob, kdy Vítězslav Nezval revolučně tvrdil, že poezie, které páchne slovo česnek, není poezií.

říká v recenzi sbírky Norberta Holuba Milan Hrabal

Tady něco hraje. Tvrdil to Nezval důstojně nebo revolučně? To je ta odpověď... nebo jinde nad verši někoho jiného někdo jiný???

Vítězslav Nezval se před osmdesáti lety radoval, že si může dovolit zveršovat i tak profánní slovo jako česnek. Experimentátoři další generace se osvobodili ještě radikálněji... Tradiční básnictví se vyznačovalo vybraným jazykem i tematikou; vytvářelo vznešené kontexty, v nichž obstály jen přiměřeně důstojné motivy. K zásadním objevům moderny patřilo zjištění, že báseň lze udělat z čehokoli.“

míní Viktor Šlajchrt.

Jasňačka! Akorát že bez ducha to zdechá. Ještěže česnek je důstojný nad míru.

Jak starověká, tak antická, řecká i latinská středověká literatura je plná vyprávění o milostných vášních česnekových... zameteno pod stůl... všeho dočasu a česnek se zaměřením na politiku a erotiku ťu ťu ťu... všeho/chutě do talíře pět stroučků českých seber se i sen s třistatřiatřiceti česneky. Jen tak... pro okrasu... chodit s chutí kolem horké kaše a s chutí do ohně… Jasnačka; jasnačka je druh česnečky, mňam, hodil jí do gala, sní, pěšky jako za vozem, minovým polem mírovým, krokem sedmimílovým kolem česneku… plno keců, konvencí, heců a stresů.

Máš-li niklák na vlak, česnek ti bude sedadlem.

To je starý, ne?! Obnošená vesta úzká, úzká cesta...

Jsem senior, mateřským jazykem dědek, a není divu, že v mladé poezii je mi ledacos vzdálené; připadám si ve vztahu k ní jako krátkozraký. Něco uniká, k něčemu nenajdu kód, někdy selhává trpělivost. Vyrůstal jsem na básních přísné kázně a promyšlené architektury, na druhé straně mi učaroval jejich opak s ohňostroji imaginace a fantazie. Umění těsnopisu mi zůstalo namnoze utajeno, snad i proto, že počet jeho systémů je nepřeberný. Ale česnek mám rád. Je to náš český žen-šen, záruka zdraví a dlohověkosti bez sklerózy. Plní také funkci čpavku při kříšení omdlelých a doporučovali ho i proti atomové bombě. Pochází z čeledi liliovitých, měl by mít tudíž blízko ke klasické lyrice --- a přece ho romantičtí lyrikové nepustili do svých libosadů. Podle klasika je však přítomnost česneku v poezii (podobně jako v polévce a omáčce) ukazatelem a známkou --- čeho vlastně? Zdraví? Pravosti? Normálnosti?

in Mojmír Trávníček: Klíč k určování básní

Baže! Čeho vlastně? Nejspíš vlastnosti poezie, vlasti bohémů a chuti jež přesahuje výmluvnost mrtvých liter oživujícím duchem.

Česnek je náš český žen-šen,
milovník žen,
svatá pravda,
jen některých...
(что и говорить!)

 /.../
Topinky ulic přetírané
česnekem davu lehce čpí
           maminko má
jak je to hezké u nás doma

in Václav Havel : Antikódy

Česnek je každopádně nejen náš český žen-šen, on je (náš) i moravský zen, jde-li o spirit --- a takříkajíc, vice versa, úhlavní pohlavní sen žen (některých.) Ze slov pana Trávníčka čiší odvěký nezničitelný duch mládí. Nemohu však nepodotknouti, že česnek vykulačili ze svých libosadů tzv. klasici, zatímco mnozí romantici prováděli nedovolenou výsadbu. Faktem však zůstává, že předsudky jsou úpornější než pověry, zejména ty tzv. vědecké; markantní je to zejména tam, kde jde o tzv. zdraví či tzv. politickou korektnost, o lyrice ve člunu ani nemluvně...

Pointa báseň zabít stačí,
i krutý vtip a kluzký smích,
pryč od těch zvuků kuchyňských,
kdy česnek nutí blankyt k pláči!

in Paul Verlaine --- Básnické umění



O česneku můžeme s jistotou tvrdit, že je jedinečnou demonstrací poezie!

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31