HOMÉR'S MEMORIAL 2014

Datum akce: 
pátek, Leden 10, 2014 - 19:00 - sobota, Leden 11, 2014 - 23:15

Klub Boro, Brno, Křenová 75

Pátek 10. ledna 2014, 17:00
17:00 – 10 LET EARS&WIND RECORDS – projekce
18:00 – MONGOLOVY MĚSTSKÉ SADY
19:00 – METALURG
20:00 – FKLETZI
21:00 – YLO-AFRICKÝ SLON
22:00 – TYRŠOVA SPOLEČNOST
23:00 – JÁ JSEM POZNAL …

Sobota 11. ledna 2014, 17:00
17:00 – ČOČKA
18:00 – ŠPINAVÉ SPODNÍ PRÁDLO
19:00 – ČESNEKOVÝ HLAVY
20:00 – POSTIŽENÁ OBLAST
21:00 – HAVÁRNA
22:00 – THE MASK
23:00 – KONTROLL
00:00 – KAPELA SOBOLA II

Vstupné: den CZK 150,- oba dny 250,-
Předprodej 200,- na oba dny (předprodej v Brně na baru v Boru nebo přes e-shop Dřevěná cikáda bez poštovného a se samplerem Krákor 2012 grátis)
K festivalu vyjdou festivalové noviny Uši a Vítr – první v roce 2014.
Pokřtíme rovněž revue DNO č. 19 – Hanibal's performance.

S pomocí Boží a podporou přátel.

Jak je dobrým zvykem, festival bude doplněn o básnické vstupy, tentokrát to budou:
drsná hipísačka TAŤJANA MAŤÁTKOVÁ,
úplnej magor BOŘEK MEZNÍK,
kamarád Honzy Lamrama (už to je diagnóza) MARTIN SEDLÁK
JAROSLAV STANČÍK – ten je ze Slovenska. Konferencier MAREK SOBOLA

Pavel „Homér“ Ambrož (12. srpna 1964 – 20. listopadu 2011, Brno). Básník, zakladatel kapel Lambrechtův psychometr a Idiot Crusoe. Aktivní člen kapely Já jsem poznal?…, ovlivnil ale i další hudebníky, inspiraci v jeho textech nalezly kapely jako Čočka, Děti kapitána Morgana, Mira Kubín, Nic moc kvintet, nebo Mongolovy městské sady. Homér, to je jedinečná figura brněnského undergroundu, fenomén. Proto Homér’s Memorial. Od roku 2012.

Ty jsi, Homére, drsnej ANTIMLÁDEK, on udělal 500 písni, Ty jsi zapsal 500 básní, ale ty jsou v Tvém pojetí taky vždy už písněmi. Ivan Mládek je kryptický punker a Ty, Homére, jsi kryptický Mládek; rozdíl mezi vámi je akorát ten, že on pracuje pro policii superNovy, kdežto Ty jsi subvezní špionážní vysílačka (Luboš Vlach v úvodu rozhovoru s Homérem, christiania.cz)

Pavel Ambrož, přáteli zvaný – i před sebou samým nekompromisně – Homér (1964-2011), básník jasného a dobrodružně villonovského přesvědčení, gellnerovského vtipu a nadhledu. Básník od přírody, řeklo by se. Nikdy nezakolísal v trpném a často nemálo heroickém údělu. Život básníkův byl rámován stejnou pozemskou délkou jako u Jacka Kerouaca – a ukončený z těchže klinických příčin jako několik dní předtím u jiné legendy zdejšího undergroundu – Ivana M. Jirouse. (úryvek anotace k výboru básní Závět, nakladatelství Vetus Via, 2012)

Kočičí stopa je na obálce Závěti Pavla Ambrože řečeného Homér. Závět je zřejmá aluze na Villonovy Testamenty, i když tady veškerá podobnost končí. Zatímco Villon je pěvec nespoutané radosti – Homér se vypisuje za smrti. Villon píše formálně dokonalé balady – Homér se spokojuje s rýmovanými kvartety. O Homérově osobě a životě – nasadil si masku, masku etylika, výstředníka, psance – normální člověk k takovým cítí zášť. Ostatně maska osvobozuje a Homér hledal svobodu – za škraboškou mohl býti kýmkoli, i sám sebou. Zastavil se, ohlédl se, napil se piva. (úryvek z textu na milan.haussmann’s blog, christiania.cz)

Homér měl svůj svět. Svoje rodiče. Svoji kočku Pattinku. Svoje básně. Svoje pivo. A naši fotbalovou Zbrojovku. V batůžku měl vždy sešit, do kterého psal, nejčastěji v hospodě, často v nemocnici, někdy i doma. V batůžku měl i knihy a časopisy, v hospodách vysedával, psal a četl. V batůžku měl i pivo, které tam prostě chtěl mít, dodávalo mu to klid a jistotu, i když seděl právě v hospodě.

Kdysi jsme se potkali v Praze na ulici, Homér zrovna vylézal ze sklepního okénka celý černý od uhlí, na kterém v tom sklepě nocoval. Hned však byl v reálu a první, co udělal, bylo, než jsme zapadli do hospody, že nakoupil lahváče a ty vložil do ukládacího boxu na nádraží. Věděl o sobě, že všechny peníze prochlastá a o to příjemnější bude zpáteční cesta načerno vlakem a ty lahváče budou k dispozici. Když jsme vyjížděli s kapelou na koncerty mimo Brno, museli jsme zastavovat pravidelně zhruba po 15 kilometrech, protože jak neustále pil, neustále i močil. Jednou začal na benzínce vykřikovat: „Proč, proč, proč, neudržím moč?“ Sundal kalhoty a místo spodního prádla zářily na užaslou noční směnu krásné, bílé pemprsky.

Byly to nekonečné cesty?… Ale jsem rád, že na dobu strávenou ve společnosti Homéra mohu vždycky vzpomínat jen v dobrém. Mluvil jsem s ním po telefonu večer před tím, než byl uveden do umělého spánku. Omlouval jsem se, že jsem se zdržel v práci a nepřišel. Domluvili jsme se na následující den. Hlas měl slabý a řekl, že už s kapelou asi nikdy vystupovat nebude, že má “ňákou potvoru v krku”, že nemůže mluvit. Druhý den jsem ho šel k Milosrdným bratřím navštívit. Už mě k němu nepustili?… Z umělého spánku se už neprobral. S Bohem kamaráde. (Libor Poznámka o Homérovi na iDnes)

MONGOLOVY MĚSTSKÉ SADY – Psychedelický band z Třebíče vznikl před dvaceti léty, dlouho však spal a znovu vzkříšen byl až na Krákoru v roce 2012. Od té doby stačila kapela natočit dvě studiová alba: Samochvála přináší rozhodně víc potěšení než samohana a ultralimitovanou sběratelskou lahůdku Rouno pelichá. Frontman kapely Kumis je vyhlášeným turistou, jenž po koncertě obchází pověstná kolečka slávy.

METALURG – Brněnská, přesněji řečeno chrlická lo-fi violence parta. Zappova kytara, basa obsluhována krásnou basačkou, bicí, theremin a krákor jak v hrdle, tak na stojanu. Nehrajícím členem kapely je totiž vycpaný kr-kr-krkavec. Kapela má za sebou kvanta samonákladem smažených placek.

FKLETZI – Umělci z Brna jsou známí především díky svým opusům o zvířátkách. Po řadě demonahrávek vydali v roce 2013 konečně dlouhohrající desku. Řádně tvrdý, inteligentní a vtipný bigbít. Není bez zajímavosti, že basák Calvera tvrdil muziku i v legendární hardcorové Insanii.

YLO-AFRICKÝ SLON – Znamenitá a zasloužilá kapela z Rousínova patří ke špičkám brněnské alternativy. Soubor založili v roce 1988 Jim Jelínek a Jiří Kolšovský (kapela Dunaj). Po dvou starších deskách kde vyniká Jimova svahilsština v roce 2013 na Krákoru pokřtili svůj první česky zpívaný počin 2.01.3.

TYRŠOVA SPOLEČNOST – Vezměte Hudbu Praha, smíchejte s Garáží a roztančete publikum, tak nějak by se dala připodobnit hudba Tyršovy společnosti, kapely která je na scéně přes pětadvacetdvacet let, byť měla podobně jako předchozí velikání dlouhou přetržku. Vydali celou řadu desek a dvojdesek včetně archivního dvojkotouče Studio/Live/Video, kde se TS představuje ve svých ryze undergroundových počátcích.

JÁ JSEM POZNAL … – Hrají od počátku let osmdesátých, zpočátku v jejich repertoáru převládaly skladby jejich oblíbenců, později přišli s vlastní hudbou na texty undergroundových básníků Homéra a Ohniska z čehož po dlouhých létech vznikl debut U nás na hřbitově. V současné době hrají v základní sestavě basa, kytara, bicí takže hudba je ještě zemitější, přímočařejší a drsnější než v éře kdy sound kapely ozvláštňoval saxofon a klarinet.

ČOČKA – Kapelu založili Blanka a Karlos (mj. Idiot Crusoe) a od dob vzniku v roce 1993 kapelou prošly desítky hudebníků. Čočka nahrála několik luštěninovách kotoučů a v současné době vzniká deska se zhudebněnými naramskými bájemi.

ŠPINAVÉ SPODNÍ PRÁDLO – Inženýr chemie či mistr zednický. Pestrá směs hanáků a valachů. Někdejší vyhaněči publika se transformovali do kapely která publikum naopak přitahuje a pak ten obrovský buben. Jelena už neulovíš, protože to neumíš …

ČESNEKOVÝ HLAVY – Česnekový guru Luboš Vlach, nadnárodní umělec Radim Babák a multiinstrumentální poděs Jan Lamram dali dohromady bezbožnou trojici zbožšťující česnek. Kapela svěžího ducha i dechu.

POSTIŽENÁ OBLAST – Mělnická black-alternativa. Kapela navazuje na typický sound české alternativy 80. a 90. let. Výhradně zhudebněná česká poesie, technická přesvědčivost, absence pozérství a chuť k experimentování.

HAVÁRNA – Někdejší parta vyhulených týpků z putyky U musea, přestože někteří členové opustili nekropoli aby se přistěhovali na periferii metropole kapela nezanikla, ale uzrála a natočila dlouhohrající desku Óda na piču z níž řadu songů Havárna zahraje i tentokrát.

THE MASK – Dědci rockeři z Jihlavy, hlučná kapela se svéráznou angličtinou, ale i jihlavskou mateřštinou.

KONTROLL – Pravidelní hosté festivalu od jeho založení. Duo holubičí. „… těla se plahočej po těch nejkyselejších prdelích, ale mysl má namířeno do největší fotbalový katedrály. Jedou na traktoru, ale řítěj se dopředu jako ferrari. Poslouchat výhradně prodlouženou míchou!“ píše se k jejich debutové desce Asfalt.

KAPELA SOBOLA II – Éra Kapely Soboly dávno skončila, ovšem během jedné spanilé jízdy na Slovensko se během autorského čtení Marka Soboly na pódium nacpalo všechno co mělo alespom jednu ruku, aby velikána doprovodilo během přednesu. Vzniklo tak volné uskupení lidí kolem básníka a někdejšího zpěváka Kapely Soboly, projektu říkáme Kapela Sobola II. Přijďte Ivy.

Relevantní odkazy:
www.spodniproudy.cz
www.boro-klub.cz
www.dratak.cz

Nahrávky účinkujících k mání na:
http://www.drevenacikada.cz

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 

Nejbližší akce