Richard Brautigan – Česnekové maso
ČESNEKOVÉ MASO
Dáma česnekového masa tam odtud,
kde jsme dnes večer vařili večeři.
Hovězí stroganoff to bylo.
A Marie mi pomáhala. Vždyť
znáš ty legendy o její kráse.
Požádal jsem ji, aby vtřela česnek
do masa. A ona bere
každý kousek masa jako milenec
a potírá ho něžně česnekem.
Nikdy jsem neviděl nic podobného.
Každý otvor
masa je pohlazením neúprosně
česnekem prozkoumán.
Je v tom vášeň, jež by
světce z hluchoty vyléčila
a na housle naučila hrát,
hrát Beethovena na
jatkách.
ANO, RYBÍ HUDBA
Pstruhově zbarvený vítr vane
mýma očima, mými prsty,
a já si pamatuju, jak se pstruzi
schovávali před dinosaury,
když přicházeli k řece pít.
Ti pstruzi se schovávali v
podchodech, hradech
a automobilech. A trpělivě čekali,
až dinosauři odejdou.
HRAD KORMORÁNŮ
Hamlet s
kormoránem v podpaží
se ženil s Ofélií.
Byla stále
mokrá od tonutí.
Vypadala jako
bílá květina,
jež byla
nechána na
dešti příliš dlouho.
Miluju tě,
řekla Ofélie,
a miluju
toho temného ptáka,
kterého držíš
ve své náruči.
BARVA JAKO POČÁTEK
Zapomeň lásko
chci zemřít
v tvých žlutých vlasech
VDOVIN NÁŘEK
Není dost zima,
abych si šla půjčit nějaké dříví
k sousedům.
KAFKŮV KLOBOUK
S deštěm, chirurgicky
ohmatávajícím střechy,
jedl jsem zmrzlinový pohár,
který vypadal jak Kafkův klobouk.
Byl to zmrzlinový pohár
chutnající jako operační stůl
s pacientem zírajícím
na strop.
MLÍKO PRO KACHNY
Mlíko pro kachny
PIC!
nemrdanej / 20 dní
Mý sexuální image
stojí za hovno.
Kdybych zdech,
nepřivábím ani
masařku.
(s přihlédnutím k překladu O. Špilarové)
BÁSEŇ LÁSKY
Je tak krásné
vzbudit se ráno
úplně sám
a nemuset říkat nikomu,
že ho miluješ,
když už ho vlastně
nemiluješ.
PÁŘENÍ SE SALIVOU
Dívka v zelené minisukni,
nepříliš hezká, jde
dolů ulicí.
Byznysmen zastavuje, otáčí se
a zírá na její zadek,
který vypadá jak plesnivá
lednice.
V Americe je nyní 200,000,000
lidí.
převod Jan Lamram
Richard Brautigan
30. ledna 1935 Tacoma Washington
– 25. října 1984 Bolinas Kalifornie
(suicid zastřelením), americký
spisovatel, čelný představitel
beat generation. V mládí byl
diagnostikován jako paranoidní
schizofrenik; podstoupil terapii
elektrickými šoky; v šedesátých
letech žil v San Franciscu kde
rozdával své básně na ulici, ale
odmítal se účastnit veřejných čtení.
Brautigan rozdával své básně
tištěné na pytlících obsahujících
semena rostlin. V roce 1957 se oženil
a v roce 1970 se rozvedl, po rozvodu
se zhoršily jeho deprese. Roku 1972
se přestěhoval z Montany do Pine
Creek a od té doby se uchýlil do
samoty a odmítal účast na všech
oficiálních akcích na něž byl zván.