Abbé Brémond Ensemble

Abbé Brémond Ensemble, soubor pro novou poezii, založil Ká v podletí roku 2003 a navázal jím na své početné lyrické a prostorové performance, které v květnu téhož roku vyvrcholily „nultým“ představením tehdy zatím předpokládaného souboru. Ká spolupracoval např. s Mařkym Štědrou, Janem Janovským, Macho a Feris, Romanem Kollinerem, SdCh, bratry Romanem a Richardem Plischke, Jerzym Stanisławem Baczonyim a řadou dalších. Soubor se ve své úvodní fázi zaměřil především na performance básnické skladby Vítězslava Nezvala Edison a Signál času na konečné tramvaje Malovanka v pražském Břevnově, následovalo zpracování dramatu Samson Agonistes od Johna Miltona v Dantově Pekle, kdy umělá jeskyně s torzem sochy vytvořila malé jeviště splývající s hledištěm. Lyrické čtení z barokního kancionálu Felixe Kadlinského Zdoroslavíček v kostele v Čestlicích v roce 2003, recitace básní českých básníků dvacátého století o Adventu a Vánocích r. 2004, první album elektroakustické hudby Kocourovy sny o Coney Inslandu, improvizace knihy Tove Janssonové Bildhuggarens dotter (Dcera sochaře), písňové album Les jours, r. 2005 proběhla v Kaštanu první zvuková performance z diptychu Play Váchal, dlouho připravované album L/A interpretující knihu O malé Aničce od Inger Sandbergové, triptych rozsáhlých elektroakustických kompozic v duchu landscape ambientu - album Vlci inspirované románem Čingize Ajtmatova Popraviště. Během plodného roku 2005 vznikla čtyři další alba výhradě s hudbou od Ká: Viděl jsem Paříž - dvě delší kompozice stylizované jako zvukové záznamy prostředí pařížského přístavu, Svatební opera ve vile Turbová - tématem je imaginární svatba, Země lidí - inspirováno románem Antoina de Saint-Exupéry, a Poklidné klima - zhudebněné básně v próze Víta Obrtela.

Stopy:
[Kocourovy sny o Coney Inslandu]
[Podoby srních stop/Les jours]