Blog - milan.haussmann

Ať je prezidentkou lesbičanka ― Zoe Leonard

ať je prezidentkou lesbičanka
ať je AIDSák prezidentem a buzík víceprezidentem
ať se stane prezidentem někdo bez zdravotní pojistky
ať je to někdo, kdo vyrost na místě zamořeném jedovatým odpadem
kdo si leukémii nemohl vybírat
ať musela prezidentka v šestnácti na interupci
ať kandiduje někdo, kdo není menší zlo
ať jeho poslední milenec umřel na AIDS
ať se mu jeho oči se mu zjevují před usnutím
jak ho držel v náruči, když umíral
ať neví, co je klimatizace
a ví, co znamená čekat ve frontě
v nemocnici, na dopravním inspektorátě, na pracáku,
ať se stane prezidentem nezaměstnanej,
vyhozenej, sexuálně obtěžovanej, zmlácenej gumovým dildem
a deportovanej
ať je jím někdo, kdo byl přes noc v lapáku
poznal jejich zákon a zažil znásilnění
ať se stane prezidentem někdo, kdo miloval a byl raněnej
kdo bere ohled na pohlaví
kdo se učí z chyb
ať se stane prezidentkou černá žena
někdo se zkaženýma zubama a názorem
kdo pozřel hnusnou nemocniční stravu
transvestita
co byla na drogách a v léčebně
ať je prezidentem někdo, kdo byl trestanej
tak proč to nejde
proč se samosebou rozumí, že šašek se stal prezidentem
vždycky kunčaft – nikdá šlápota
vždycky pán – nikdy kmán
vždycky lhář a zloděj na kterýho nemůžou

Podzim

V zahrádkářské kolonii Pokroku začal podzim. Vzduch se ochladil. Navečer se objevilo slunce a rozehrálo barvy. Mezi svazky ležel kroužkový blok osmerkového formátu … bankovky se z něho nesypaly, zato lístky z kalendáře, které si zůstavitelka systematicky schovávala. Svědomitost o to zarážející, že je zpravidla nalepila, a tak neutonuly, nerozptýlily se zbůhdarma v propasti … Žloutnoucí listí se pozvolna snáší a trávník pestří ocúny … Hledejte Pána a vaše duše bude živoucí. Poznejte poznatelné, poznejte poznané! Skrývá se … a poznáním se ho učíte znát v celé nezměrnosti. Hledejte neustále jeho jeho podobu. Ukojí hledající a nálezci se zjeví, aby se rozptýlil v dalším hledání. Proto už nestačí, jako dříve, opakovaně hledat jeho podobu, učení samo nestačí k poznání pravdy, ale teprve tam, kde si člověk sáhne na dno, začíná … Pravil prý Augustinus. Kdo ví? Pomalu se stmívá. „Na začátku jsem si myslela, že je potřebné obracet lidi na víru. Dnes vím, že mým posláním je milovat.“ svědčí Matka Tereza z Kalkaty v úterý 25. června 1980. Dny se krátí …

Žánrové obrázky z pokusného pole

Výpůjčky se vkrádají. Svět sám je v neustálé přestavbě a co teprve představy o světě? Dnes nejsem čerstvý. Diplomacie, co to je? Nasranej, nemohu explodovat … zranil bych svý bližní, zbývá imploze negativních pocitů, jakési prostocviky, rodea na Bucefalovi … Di do Kauflandu pro inspiraci, kokote.

Tkanina prosákla potem, dva krví pomazaní lidé leží obaleni fólií na dlažbě. Policité rozhánějí čumily. Jednotlivá vlákna se propalují pokožkou. Slunce je nemilosrdné. Kyselinou rozleptané zřítelnice, vystředěné vnímání … Za každým flákem masa je zmarněný život. Eumenidy byly usmířeny krví němých tváří. Podušen ve vlatní šťávě … ten příběh je tak tragickej, že mu přestávám rozumět. Hromada jevů, kterou sotva kdo dá dohromady. Se sprirálou okolo krku míjím … horor typu kremace.

Látka, kterou utkal čas

Vztek je plný zloby. Poznamenal jsem si 07/07/07, tedy skoro před devíti lety. V Turecku v noci vypukl coup d'état. Je to dítko paralelních struktur." prohlásil Ergodanpaša. Kdo ví, jestli nádoba nepřetekla. Do Turecka výlet nebo návrat o devět let nazpět.

Minulost nezměníš … i smysl slov je zkažen … mandala, mandala, tesco disco. Má-li bavit, nesmí trvat. Vzal jsem gumu a vymazal tužkou napsané výrazy. Cestou, kterou musí jít. Zbrousí hrany a může hladit povrch proti srsti. Hořkost ulpěla na jazyku a vyschlo mu v ústech. Záblesk paměti: „pět let nazpět, prudce zabrzdil taxík. Ze dveří se vypotácela blondýna na podpadcích a vyzvracela se do květináčů.“ Jako by tomu bylo dneska ráno. Prádlo dosud nevypráno. Místa a protokoly … to nic, pouhé přechodné pominutí smyslů. Obrazy se rozpadají, myšlenky se rozbíjejí na útesech minulosti. Jaro, léto, Mao, podzim, Stalin … i smysl slov je zkažen.

Improvizace vzdálená od reality

Upevnil jsem vrták. Odaretoval vrtačku a špičku položil na tužkou nakreslený křížek. Hlava se roztočila a náporem vrtáku se malta oddrolila. Na podlahu dopadají kusy omítky. Via Appia ponechána osudu. Bílý prach, bodláčí a borovice. Domine, quo vadis? Před muslimskou modlitebnou ukazují holky šunky v podvazcích. Skupina samčích jedinců spustila klaku. „Co je český, to je hezký.“ haleká do mikrofonu alfa samec.

Krajinou úzkosti

Letní podvečer, vysuté zahrady Kauflandu, nákupní vozíky rachotí, od toalet se line vůně výkalů, avšak kompenzace orientálním kořením není přítomna. Výfukové plyny znehybněly, bouchání dveří, startující motory … podvečerní drony rezonují nehybností v těle asfaltové vozovky. Existenční starosti nebo existenciální úzkosti? Svíravý pocit v řiti …

Plošina zdviže klesá. Šedá se mávnutím proutku proměnila v oslnivě bílou v ostrých přechodech do rudé. Lidl lidu. Snad tam ješte něco urvu. Dva arabští mladíci společně opouštějí výtah. Ňákou ruskou kundu, červená rajčata a medové melouny … torza zmaru, maliny z Maroka, zpěv o Nibelunzích … Krimhildu. Proč být cynicky lhostejný a proč se neangažovat? Společnost tě potřebuje – investore na ocelovém oři – poptávka si žádá nové hedvábné stezky.

Archaický kus – všichni žijeme zatraceně dnes!

Apollón zlatovlasý byliny beaty a bohy semele do sekané syntetických kultů. Přidá jeptišky, bramborovou nať, tak ať, hovězí kopyta a kohoutí pařát … pečeně chutná chutná.

Jiná krajina, která mne obklopuje … Musel jsem ho znát … jako slunce … je lukostřelcem, který svými šípy způsobuje … Okolí mne determinuje. Permutuji, sublimuji, diverguji v říji. Vysiluje to – nepředložené činy, neúčelné pohyby … K lesu čelem, k Ivanovi zády! Roboty do roboty i pracovní soboty … Pykám v intoxikaci. Dokola volám: „Dokola!“ Ach, kam zmizela svoboda?

Kristina Láníková – Pomlčka v těle – recenze

Struktury ze slov, nevyjádřené subjekty, oznamovací věty … poetika Kristiny Láníkové nehýří složitými epitety, nýbrž se omezuje na oznamovací věty, pohledy z okna, intimní hygienu, záznamy pod kůží i na těle. Vše spojuje – volně řetězí slova. Vytváří syntakticky správné věty, které spolu snad ani nesouvisí. V prolukách, v pomlkách hledám významy, ponořuji se …

k díře stačí málo
ale být vedle je něco jako místo
kde se nakonec uvelebíš

protože vedle je nejblíž

Hledám cestu ven. Jedu vlakem. Naproti u okna sedí blondýna. Pod prahem slova protékají vědomím. Těkají. Kuplety bez příčinné souvislosti hýří bez konce a začátku. Bloudím labyrintem …

Ekonomie undergroundu

Možná si televizní diváci pamatují na seriál o Undergroudu – Fenomém Underground. Tvůrci šermovali slovy jako: neoficiální, skrytá, stínová, duální, paralelní, podzemní, druhá. Od šedé ekonomiky k neoficiálním kulturním aktivitám je blíže, než by se na první pohled mohlo zdát. Pohybujeme se v pohyblivých písčinách mimo kontrolu státu jako formální autority: drogy, zbraně, okultní orgie, nelegální kopie, nedaněný alkohol, … náboj zakázaného ovoce na hraně zákona.

Na louce postávají skupinky více méně nedaptovatelných jedinců, nejrůznějšího výzoru, pohlaví a věku … v krátkosti dodavatelé a odběratelé zboží. Pivo a muzika – muzika a pivo se vším, co k tomu patří … letní slunovrat, holky, kluci, popíjení do kuropění a popíjení po kuropění. Krákor je nízkoprahový festival svobody, lásky a tolerance.

Markétka: Jakpak to, Jindro, s vírou máš?

Jindra Faust: Patřím církvi uskutečnělých představ.

Yhteinen Makkara

Barevné cákance na zdi, hromady odpadků vystavené v museích, Hornbach namísto kultury, sex a slavnosti krve na piedestalu: tzv. kultura, kterou nám nabízí dnešní doba zhovadilá. Krása, pravda a zdravá postata jsou zastřeny chorobnou, nechutnou, lživou nahrážkou … ženský výstřih nebo mužné půlky??? Zaplaceny zahraničními ziskuchtivci utlačují naši etnokulturní identitu … její úplné zničení je otázkou několika okamžiků. Následující řádky nejsou uměnovědným pojednáním, nýbrž bojovým provoláním, hurrááá na cizáky, vyhlášením války … středobodem není přítomnost. Zvoláním: Kde jsou národní umělci? se obracíme se k budoucím masám národa. Neuplýváme v protipříkladech, antiestetice, akčním umění, deviantní poesii, diletantismu … V troskách postmoderny hledáme základy templu nového učení ze kterého se zrodí noví lidé.

Syndikovat obsah

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
 

Nejbližší akce