Moc hezkej den – Charles Bukowski

zase na mě něco leze
nápady jako rozdrbané
tkaničky
bolí mě zuby
a snídaně tančí v žaludku
otevřel jsem zásuvku
děravá nilonka
burzovní přehled
ložiskové kuličky co poletují
jako motýli
Je mi hrozně
něco smrdí
pod hromadou papírů –
pošťákovi jebe
škrtí mě klubko hadů
žere
vyžírá zevnitř
jako krysu
v pakárně kdosi slintá u zdi
a sní o cestě parníkem
proti proudu Nilu
četl jsem cosi o býčích zápasech a míčových hrách
a boxu
joj, život je boj
půjdu se projít – někam
ven nebo nikam
ze čtverce pomeranč
klobouk a vulgární ústa
drží se mě jako klišé
 dobrý ráno
 zdraví tlustá žena
nejsem jí schopnej odpovědět
a dolů
po chodníku
stydím se
nedokážu jí povědět o noži ve mně
a slunko mi svítí do očí
a kytky jsou vytrhaný z kořenů
a já taky
bukvice, bukanýr, buzerant, bukowski
šněruje ulicí
ledová svěžest s příchutí dehtu
reklama
boty jsou boty
jsem tu včas –
vyprahlé poledne
na smuteční slavnosti