Homér umřel

Další křížek. Neplač. Najdeš si jinou milou … špatně sis zatlouk skobu … Ta slova jako ozvěny se vracejí. Známý neznámý, proklínaný, odmítaný, básník. Pil a psal a pil a psal … jako Nezval. Na Břehu řeky Svratky leží zvratky … potom padal mezi židle. „Dávej pozor, jsem invalida.“

Autoagrese, psychotické poruchy, alkoholismus, epilepsie … témata o kterých se nemluví, protože … na to si každý musí najít odpověď. Snad, že každé rodině je černá ovce … snad to není dostatečně estetické … snad, že se o tom nemluví. Homér to použil jako svou licenci a mnozí ho jen na toto redukovali … označován za nesnesitelného opilce. Ale, kdo z nás píše a kdo pije?

Na christianii je k nalezení část Homérovy tvorby z let osmdesátých, která prozrazuje, že Homér byl velmi citlivým pozorovatelem … své okolí a tu dobu zachytil z neobvyklého úhlu a vydal svědectví … pozorování opilce … psal asi, protože musel. Pil, protože musel. Nedokázal jinak. „Nějak jsem se rozpil.“ a padal.

Co zbylo z Homéra: halda průklepáků, jedna oficielně vydaná básnická sbírka, několik slov, fotografií. Homére, Nico zpívá The End.