Poznámky cestou - Neděle 19. června 2011

toto by mohla, či měla být moje druhá „soukromá zpráva z Festivalu Krákor“, sepsaná tentokrát rovnou do computeru, po pěti letech, zcela zase již v jiných podmínkách životních i „pracovních“, Krákor, festival, který je (právem) mnoha lidmi pokládán ze jednu z opor nezávislé muziky, nezávislých setkání, kde možno zapomenout na zblbělý svět kolem, na kolotoč politických a finančních machinací, podvodu, hnusu lži a falše nejubožejší, kterými jsme ve všednodenním životě obklopeni permanentně, permanentně svíráni hnojní ubohostí úřadů, médií i „zaměstnání“, všech těch zlotřilých institucí, které jsou vytvořeny a provozovány pro sebe samy, nikoli pro člověka, toto měla být moje další „soukromá zpráva“ o festivalu Krákor, ale nejspíš nebude, protože stejně si v hloubi duše myslím, že kdo nepřišel, co mu vlastně vyprávět? co mu malovat před očima a přibližovat v nadšení, které on nemůže sdílet, leda tak s mírně falešnou, snaživou vstřícnosti, když duchem nejspíš bloudí úplně jinde, někdo, a často, mi říká, že „není čas“, ó, přátelé, čas je, je spousta času, pokud ho člověk neutratí v drobných a za kraviny, ne, ne, času je hromada, jenom my prostě zrovna v té chvíli dáváme přednost něčemu jinému, máte přesně tolik času jako já, jako kdokoli, kdo se na festivalu Krákor podílel, kdo na něm vystupoval za nějaké to pivo, porci jídla a příspěvek na cestu, jenom si tak prostě myslím, že jsou věci na světě, které mají smysl, stejně tak, jako jsou věci blátivě marné a nicotné, které obhajujeme nepřesvědčivými slovy, že „teď právě to nejde jinak“, ono totiž nikdy to nepůjde jinak, jsme prostě takovými lidmi, jaké věci děláme, je to velmi prosté, nikoli „složité“, jak se alibisticky tvrdí, chtěl jsem napsat něco o letošním Krákoru, ale nenapíšu, jenom snad: proč příště nepřijedete? –
19. 6., Brno, Alfa Passage, 16:17