Nové zápisy – Středa 7. prosince 2011

jsme v zajetí vlastní hlouposti, duchovní tuposti a prvoplánové hamižnosti, ve zprávách si stěžují na stále se zvyšující podíl polétavého prachu ve vzduchu v městských aglomeracích, který ničí lidské zdraví, o případné přírodě ani nemluvě, ale jak by ne, v této automobilové zemi, kde v městě kvůli těm infantilním vozítkům cestu nepřejdeš? a průmysl, my všichni jako odedávna průmyslová země? ta přece na tomto automobilismu, jak vysvětlují ekonomové, stojí, proč tedy rovnou nevlézt do garáže a nepustit si ty plyny rovnou do plic jako druhdy brněnský básník Antonín Konečný, autor legendární „Skleněné louky“? proč tuto trapnou smrt oddalovat? a máme tady na světě ještě co jiného pohledávat, než montovat tyto mobilní rakve dohromady pro celý svět? pohrdli jsme vlastí, pohrdli jsme krásou naší ještě relativně málo zničené přírody, bezcitně jsme ji projizvili širokými dálničními pruhy, jen aby ta nicota jen dál a dál mohla pokračovat, transfer nekončícího zboží pro konzum blbého obyvatelstva, pohrdli jsme tradicí, zahodili jsme historii, žijeme „dneškem“, v kterém vlastně jen chcípáme z těchto gradujících zrůdností, zatímco ještě zbytky zbytků, které ještě zbyly k nějakému „financování“, jsou lifrovány na „Panenské ostrovy“, to jsme věru dopadli, píšeme si něco o podobných věcech s přítelem M. T. včera e-mailem a k jinému konstatování nemohu ani dojít, než k jedinému řešení pro sebe, stát na místě, nikam nejezdit, starat se o tu nejnutnější a nejobyčejnější existenci, pracovat na něčem drobném, co mohu ovlivnit, na něčem úplně maličkém a jednoduchém, na něčem prostém, na něčem, co směřuje od člověka k člověku, k jeho potěšení, povzbuzení, k jeho podpoře vůči zrůdnostem těchto „globálních“ halucinací, které člověku nepřinášejí nic jiného než duchovní a vzápětí i faktickou smrt, konejšenou v zákoutích dobře vybavených nemocnic a umíracích sálů, ještě něco, ještě aspoň něco málo můžeme udělat, než obecná hloupost, absence jakéhokoli duchovního rozměru a solidárního citu, které jediné činí člověka člověkem, a k tomu nekončící sebevražedná hamižnost toto nicotné a bezduché plemeno se země povrchu smete –
7. 12., Brno, Alfa Passage, 11:33